Obsah zpráv:
Cassini vyrazil na cestu
Měsíční zastavení
Aktualitky z Marsu
Vlašimská hvězdárna vykradena

Rubriky:
Ze zákulisí televizního seriálu Okna vesmíru dokořán
Jaký bude život na stárnoucí Zemi?
Měsíční zastavení (Mare Imbrium)
43. týden na obloze (20. - 26. října 1997)
Šťastnou cestu do příštího tisíciletí, CASSINI!
Pátý element aneb byli jsme v kině
Nová zákrytová proměnná hvězda
 

Cassini vyrazil na cestu

Nádherným nočním startem zahájila ve středu svoji sedmiletou pouť sonda Cassini. Raketa Titan IV. se vznesla přesně v 10:43 minut našeho času, proletěla mraky a ozářila nebe nad celou střední Floridou. Po dvaceti minutách pobytu na oběžné dráze se její motory znovu zažehly a sonda vyrazila ke druhé největší planetě sluneční soustavy Saturnu, kterou dosáhne v roce 2004. Středeční start byl původně plánovaný již na pondělí. Silný vítr a malé technické problémy ale vedly k jeho dvoudennímu odkladu. Podrobné informace o sondě a její cestě najdete v článku "Šťastnou cestu do příštího tisíciletí, CASSINI!" Ing. Marcela Grüna.

 

Měsíční zastavení

Nemálo úkazů, které můžeme pozorovat na měsíčním glóbu jsou dílem okamžiku. Hranice světla a stínu se po jeho povrchu neustále přesouvá a tak se rychle mění i světelné poměry nad jednotlivými oblastmi. Proto máme možnost shlédnout vždy jen část stínového představení, které se odehrává během celé lunace. Pokud tedy chcete vidět určitý výjev, musíte zamířit dalekohledem nejen do správných míst, ale také ve správnou dobu. Právě o těchto vzácných okamžicích vás budeme s dostatečným předstihem informovat v nové rubrice, kterou najdete v pozorováních.

Aktualitky z Marsu

Ať se technici snaží, jak dovedou, Sagan Memorial Station od 7. října už zase mlčí. Ale nevzdávají to. Dokonce oželeli část pozorovacího času, vyhrazeného na anténách DSN (Deep Space Network) sondě Galileo, čímž se vysílání záznamu z přiblížení ke Callistu opozdilo o cca 10 Mbitů. Tento týden si to vědci částečně  vynahradí, ale většina vysílaných informací je o Jupiteru a měsíci Io.
Mars Global Surveyor se brzdil o atmosféru zřejmě příliš razantně (zdá se ostatně, že její výška je dvojnásobná, než se očekávalo), takže nedostatečně rozevřený, resp. nezajištěný panel slunečních baterií sebou zřejmě začal při 15. průletu pericentrem (6.10.) poněkud "plácat". 12. 10. proto technici na krátkou chvíli zapojili motor sondy, zvýšili v apocentru rychlost o 2,3 m/s a pozvedli tak pericentrum, které leželo ve výšce 121 km. Nyní je 170 kilometrů.  Brzdění bylo na několik týdnů přerušeno a sonda zatím setrvá na této dráze s periodou 35 hodin. Zřejmě to bude mít dopad na synchronizaci závěrečné mapovací dráhy se Sluncem, ale to není podstatné. MGS zatím ukazuje, co dovede a záběry povrchu s reálným rozlišením dvanáct metrů jsou fascinující.

Vlašimská hvězdárna vykradena

Přesně rok a den trvala naše radost z možnosti přístupu na hvězdarnu. V noci z neděle na pondělí 12./13. října se nám do hvězdárny vloupali zloději a odnesli si počítače, elektroniku a další cenné předměty v hodnotě přes 300 tisíc korun. Podle záznamu z registrace SEA přesně ve 23:20 odpojila proud, ucvakla telefon a dráty k anténám, s největší pravděpodobností organizovaná skupina zlodějů, a následně vnikla do prostor naší hvězdárny. Podle prvních zjištění šli pachatelé "najisto". A tak přes všechny mříže a bezpečnostní zámky jsme přišli o všechny počítače, velkou TV, video, CD přehrávač, spoustu CDček a mnoho dalších věcí. Největší ranou pro nás ovšem je zmizení zapůjčených astronomických exponátů z Národního technického muzea. Jedinou útěchou nám je, že zlodeji aspoň nezničili ostatní zařízení a také si vůbec nevšímali našich dalekohledů.
"Jsme zase na začátku." Tato věta přesně vystihuje naší situaci po roce snažení.