Obsah zpráv:

Ze soboty na neděli se mění čas
Kosmická katastrofa v přímém přenosu
Discovery pro příští století
Telegrafické aktuality z kosmonautiky

Rubriky:
 
Názory: Tomáš Gráf, Letní čas
Názory: Ad: vykradení vlašimské hvězdárny
Čtivo: Jsou všechny hvězdy stejné?
Čtivo: Která hvězda je největší a která nejmenší?
Pozorování: 44. týden na obloze (27. 10. – 2. 11. 1997)
Pozorování: Tečný meteor? Družice? Ufo?
Recenze: Prohlédněte si Měsíc!
 

Ze soboty na neděli se mění čas

Poslední říjnovou neděli se v celé Evropě posunou ručičky hodinek o šedesát minut zpět. Zatímco v minulosti záleželo na jednotlivých státech, kdy si posunout čas, nyní vše koordinuje speciální komise Evropské unie. Velká Británie a Irsko posunují hodiny už od roku 1916, Itálie od roku 1966 a Francie od roku 1967. Německo a Dánsko zavedli letní čas teprve v roce 1980. V českých zemích byl poprvé zaveden v roce 1915. Změna se opakovala i o rok později. Podruhé se hodinové ručičky vydaly na cestu opět za války v roce 1940. To opakovaly až do roku 1949. Znovu a doposud je pravidelně letní čas zaváděn od roku 1979.
Nad výhodami a nevýhodami letního času se neustále diskutuje. Pomineme-li někdy bláznivé důvody (např. nepřizpůsobení se domácích zvířat zabraňuje jeho zavedení ve Skotsku), uvádí se, že dochází k významným úsporám elektrické energie.Podle ředitele sekce bilancí elektřiny ČEZ Bohumila Kohoutka sníží každoročně přechod na letní čas spotřebu elektřiny o 200 milionů kilowatthodin. To v přepočtu znamená o 200 000 tun spáleného hnědého uhlí méně. Velké výhody, ba zisky však prý přináší rozsáhlému byznysu volného času a zábavy, protože lidé při delším světle masověji plesají.
 

Zvědavé oko Hubblova vesmírného dalekohledu (HST) odhalilo tisíce jasných, nepochybně velmi mladých či právě se rodících hvězdokup v srdci srážejících se galaxií. Vědci prohlašují, že jim tento objev pomůže upřesnit představy o vývoji a životě navzájem "se pojídajících" galaxií a posune je blíže k poznání, jakýmiže procesy se vytvářejí eliptické či spirální galaxie. Tento kout vesmíru se tak stává skvělou laboratoří, kde na vlastní oči můžeme vidět, jak z ohromných vodíkových mračen vznikají nové kulové hvězdokupy a jak se v nich tvoří i samotné hvězdy.
Dvojice galaxií pojmenovaná Tykadla (anglicky Antenae) je nejbližším případem vzájemného galaktického kanibalizmu, který máme možnost pozorovat. Není divu, že se i tam zaměřil ostříží zrak HST, aby pořídil sérii snímků z centra kolize. Ty přinášejí hned několik zajímavých poznatků:

• Kulové hvězdokupy zřejmě nevznikají jen v první etapě vývoje galaxií, ale mohou se zformovat i později, například v důsledku gigantických galaktických kolizí. Vedle starých kulových hvězdokup tu tedy mohou existovat i hvězdokupy docela mladé.
• Kolébkou hvězdných seskupení jsou obří molekulová mračna studeného vodíku o rozměrech desítek až stovek světelných let. Mračna, jež jsou stlačována postupujícím horkým plynem, zahřátým při kolizi, se pak následně hroutí vlastní gravitací.
• Stáří nově vzniklých kulových hvězdokup určuje dobu, kdy v dotyčném místě ke střetu obou galaxií došlo. Máme tedy možnost, krok za krokem, zrekonstruovat celý průběh katastrofy, což nám navíc dodá skvělé informace o tom, jak se v důsledku vzájemných srážek mění původně spirální galaxie v galaxie eliptické.

Jak vyplývá z již dříve pořízených snímků velmi vzdálených galaxií, prodělala většina z nich bouřlivou fází interakce se sousedními soustavami. Z "hlubokého snímku HST" (Hubblův dalekohled snímal kousek oblohy ve Velké medvědici po několik dní a pohlédl tak do nejhlubších dějin vesmíru) dokonce vyplývá, že galaktické srážky tehdy byly spíše pravidlem než výjimkou.
Máme skutečně velké štěstí, že Tykadla jsou tak blízko. Ostatní případy galaktických kolizí jsou velmi vzdálené a není tedy šance rozlišit tolik detailů, jako v Tykadlech. Splněné sny astronomů se však mohou stát noční můrou analytikům, kteří budou zpracovávat doslova nepřeberné množství informací. Krom toho se díváme vstříc budoucnosti. I naše galaxie podlehne hmotnější a větší sousedce – galaxii v Andromedě, s níž se má za několik miliard let rovněž střetnout.
Výzkum Tykadel má na svědomí tým vědců (Whitmore, Schweizer, Miller), kteří se pozorováním kolidujících galaxií zabývají několik let.
 

 
 
 

Discovery pro příští století

21. října oznámila NASA, že jako pátý projekt programu levného výzkumu sluneční  soustavy Discovery bude realizována sonda GENESIS podle návrhu D. Burnetta z Caltechu (Pasadena, Kalifornie). Cílem je sběr vzorků nabitých částic slunečního větru (vč. izotopů kyslíku, dusíku a vzácných plynů) v meziplanetárním prostoru a jejich přivezení do pozemských laboratoří. Start se uskuteční v lednu 2001 a přistání v Utahu v srpnu 2003. K zachycení bude použito podobné techniky, jakou se vracela první americká pouzdra družic Discoverer z oběžné dráhy počátkem 60. let - tedy do závěsu za letadlem. Celkové  náklady nepřevýší 216 mil. USD. Za zmínku stojí, že tentýž návrh už byl ve "finále" výběru na čtvrtý projekt pod názvem Seuss-Urey.
Šestým projektem je sonda CONTOUR  (Comet Nucleus Tour) podle návrhu J. Veverky z Cornell Univ. (Ithaca, New York). Cílem je pořízení detailních multispektrálních snímků nejméně tří komet a analýza okolního prachu. Start se  uskuteční v červenci 2002. V listopadu 2003 se sonda přiblíží na vzdálenost 100 km ke kometě Encke, v červnu 2006 ke kometě Schwassmann–Wachmann–3 a v srpnu 2008 ke kometě d'Arrest. Celkové náklady nepřevýší 154 milionů dolarů.
Jak poznamenal nám. ředitele NASA  W. Huntress, byl to velmi obtížný výběr, protože  všech pět posuzovaných projektů mělo prvotřídní úroveň. Konkurs na nové projekty NASA vyhlásila 20. září 1996 a do prosincové uzávěrky přišlo celkem 34 návrhů. V dubnu 1997 bylo vybráno pět projektů do druhého kola a týmy obdržely granty ve výši 350000 USD pro bližší specifikaci.

Rovněž tři zamítnuté projekty stojí za pozornost – není vyloučeno, že některý z nich bude předložen znovu do příštího konkursu:

• ALADDIN – doprava vzorků z marsova Phobosu a Deimosu na Zemi. Čtyři speciální projektily  měly dopadnout na povrch měsíců , vyvržený materiál měla sonda posbírat při těsném průletu a odvézt na Zemi. Návrh podal C. Pieters (Brown University, Providence, RI), celkové náklady neměly převýšit 244 mil. USD.
• MESSENGER (Mercury Surface, Space Environment, Geochemistry and Ranging mission) – umělá družice Merkuru se sedmi přístroji podle návrhu S. Solomona (Carnegie Institution, Washington, DC) za 257 mil. USD.
• VESAT (Venus Environmental Satellite) – umělá družice Venuše pro komplexní studium  chemických procesů a meteorologických jevů v atmosféře. Návrh podal K. Baines z NASA–JPL (Pasadena, Kalifornie) a náklady nepřevyšovaly 173 mil. USD.

Telegrafické aktuality z kosmonautiky

• 16. října startovala z Vandenberg AFB (SLC-4 East) vojenská raketa Titan 4A bez horního stupně (A-18) s tajnou výzvědnou družicí National Reconnaissance Office.
• 20. října uskutečnili na stanici Mir kosmonauti Solovjov a Vinogradov velmi vyčerpávající "interní výstup", když po dobu 6 h 38 min (o půl hodiny déle než je povolený limit) ve skafandrech opravovali kabeláž modulu Spektr (poškozeného 25. 6. 97). Stihli však zapojit jen dva ze tří fungujících panelů slunečních baterií.
• 20. října v 19.13 UT startovala z kosmodromu Si-Čchang čínská raketa CZ-3B ke svému 3. letu (1. byl 15. 2. 96 neúspěšný, 2. byl 20. 8. 97 úspěšný). Tentokrát vynesla na přechodovou dráhu družici Apstar 2R firmy SS/Loral pro telekomunikační služby APT Satellite Holdings Ltd. v čínském teritoriu (ustavení nad 77 v. d.).
• 22. října má vynést raketa Pegasus XL z letadla nad Wallops Island Facility, Virginia experimentální družici  amerického letectva STEP-4.
• 24. října má z Cape Canaveral (LC-39A) startovat voj. raketa Atlas 2A (AC-131) s  vojenskou telekomunikační družicí DSCS-3 (Defense Satellite Communications Systems).
• 24. října má v Kazachstánu přistát návratová kabina družice FOTON s 12 experimenty (80  kg ESA - přístroje Biobox, Biopan, dále experimenty CNES  a DARA) po 14 dnech na oběžné dráze  (start 9. října z kosmodromu Pleseck).
• 24. října má být v KSC na Floridě převezen raketoplán Columbia/STS-87 s USMP-4  (U.S. Microgravity  Payload) z Orbiter Processing Facility do montážní budovy VAB.
• 28. října mezi 12.00 a 15.00 UT má z CSG v Kourou (ELA-3) konečně odstartovat  ke  svému 2. letu raketa Ariane 5 AR-502 (V101) s maketami družic MaqSat H a MaqSat B a  experimentální družicí TEAMSat.
• 29. října má být v KSC na Floridě převezen raketoplán Columbia/STS-87 z VAB na  startovní komplex LC-39B, odkud má vzlétnout 19. listopadu k téměř 16 dennímu letu.