6. číslo, pondělí 27. října 1997 17:01
Obsah zpráv:
Cirkulář IAU slaví sedmdesáté páté narozeniny
Stoletý Yerkes
Zajímavé 3W stránky
Telegrafické zprávy z kosmonautiky
Rubriky:
Čtivo: G. Wynn-Williams, Kdybychom žili v molekulovém
mračnu
Cirkulář IAU slaví sedmdesáté páté narozeniny
Dvacátého druhého října oslavil Cirkulář Mezinárodní astronomické unie
sedmdesáté páté narozeniny. První číslo, informující o objevu komety, bylo
vydáno 22.10.1922. Od té doby vyšlo více než 6700 dalších pokračování a
nic nenasvědčuje tomu, že by byla existence cirkuláře nějak ohrožena i
v budoucnosti. V současné době se šíří hlavně elektronickou poštou, která
umožňuje astronomy celého světa informovat s rychlostí několik minut po
vydání nového čísla. Cirkulář IAU se distribuuje za poplatek několika desítek
dolarů ročně. Krátce po objevu nových supernov, komet, planetek či nov
a gama záblesků tak dává prostor i amatérským astronomům přispět svými
rychlými a přesnými pozorováními. Na ukázku přikládáme historicky první
číslo tohoto cirkuláře, které se ještě nešířilo e-mailem a dokonce bylo
ve francouzštině.
Circulaire No. 1
Bureau Central Astronomique
de l'UNION ASTRONOMIQUE INTERNATIONALE
Observatoire de Copenhague
Un telegramme de M. Kobold a l'Observatoire de Copenhague
annonce la decouverte d'une nouvelle Comete:
M. Baade (Bergedorf) le 19. Oct. 1922
11h13m.8 t.m.Gr.
R.A. = 19 46 36
Decl. = +37 46
Mouvement diurne: R.A. = +2m12s, Decl. -15'
Grandeur 11m5
* * *
Observation faite avec le Refracteur de 360mm de l'Observatoire
de Copenhague.
E. Stromgren: le 22 Oct. 1922, 8h15m45 t. m. Gr.
R.A. = 19 52 57.73
Decl. = +36 57 38.1
Grandeur 9.0
1922 October 22
(1)
Elis Stromgren
-rkn-
obsah
Stoletý Yerkes
Významné výročí slaví také jedna z nejvýznamnější astronomických institucí
na světě Yerkesova observatoř v americkém Wisconsinu. 21. října ji bylo
100 let! V její kopuli se ukrývá největší čočkový dalekohled na světě o
průměru jeden metr. Dvojice přiložených snímků přibližuje její vzhled na
konci minulého století a dnes, kdy se stala součástí University of Chicago.
jd
obsah
Zajímavé
3W stránky
Všem našim čtenářům doporučujeme podívat se na stránky Leoš
Ondry. Kromě několika velmi zajímavých článků zde najdete čerstvou
ukázku, jak funguje taková gravitační čočka. Stránky jsou v angličtině.
Telegrafické aktuality z kosmonautiky
-
16. října v 02.32 UT startovala z Vandenberg AFB (SLC-4 E) raketa Titan
4A (A-18) za cca 300 milionů dloraů, která vynesla na
dráhu ve výšce 680 km se sklonem 57 stupňů třetí a poslední
vojenskou družici LACROSSE (1997-062A), vybavenou aparaturou
SAR pro pořizování radarových zobrazení povrchu Země. Satelit za
1 miliardu USD má průměr 4,5 m, délku 12 m a hmotnost 14500
kg a nahradí družici LACROSSE-1, které startovala 2. 12. 1988
a 24. 03. 97 byla vyvedena z dráhy. LACROSSE-2 startovala 8. 3. 1991
na dráhu se sklonem 68 stupňů a dosud funguje.
-
22. října v 13.15 UT startovala z
letadla, které vzlétlo z Wallops
Island Facility raketa Pegasus XL, jejíž třetí
stupeň dopravil na počáteční oběžnou dráhu ve výšce 430 - 510 km družici
STEP 4 (Space Test Experimental Platform) o hmotnosti
400 kg (1997-064A). Za 52 mil. USD ji vyrobila
TRW pro Ministerstvo obrany. Na palubě jsou
tři experimenty pro studium zemské atmosféry a
ionosféry. S družicí však dosud nebyl navázán radiový kontakt, protože
se zřejmě nevyklopily panely slunečních baterií.
-
22. října bylo oznámeno, že start sondy Lunar Prospector
(3. projekt programu Discovery) za 62,8 mil. USD
z LC-46 na Cape Canaveralu byl znovu odložen,
tentokrát až na 5. ledna 1998 v 1.32 UT, příp. o 24 h
později. Příčinou je nutnost komplexní prověrky nové nosné rakety
Lockheed Martin Athena 2.
-
22. října NASA oznámila, že od 14. ledna do 9. března 1998 hodlá
uskutečnit z rampy umístěné na Portoriku (na pobřeží Atlantiku, asi
50 km záp. od San Juan) sérii 11 startů sondážních raket pro výzkum
proudění a turbulencí ve vysoké
atmosféře. Kampaň Coqui-II navazuje na předchozí sérii startů pro
výzkum ionosféry, které se odtud uskutečnily v r. 1992.
-
24. října i v dalších dnech se
pokračovalo v úsilí zapojit vysílač Sagan Memorial Station na Marsu,
který mlčí od 7. 10. 97. Podle techniků je příčinou pokles
teploty uvnitř elektronického bloku pod -40 stupňů Celsia,
což způsobuje neznámou změnu ve frekvenci piezoelektrických
krystalů palubního telekomunikačního systému. Vhodná frekvence je
nyní hledána zkusmo...
-
24. října byl v KSC na Floridě raketoplán
Columbia přesunut z přípravné budovy OPF-2 do montážní haly
VAB, kde k němu jsou v těchto dnech připojovány startovní motory
SRB a podvěsná nádrž ET. Na 27. října bylo oznámeno
přesunutí užitečného zatížení USMP-4 na startovní komplex LC-39B,
kam má být 29. října převezen rovněž kompletní raketoplán.
Start STS-89 je plánován na 19. listopadu v 19.19 UT.
Mezi tím bude 30. října vytažen raketoplán Discovery pro STS-91 (start
28. 5. 1998) z montážní haly VAB-2, kde je dočasně uskladněn a převezen
do OPF-2. Raketoplán Endeavour je nyní v OPF-1 připravován
k letu STS-89 (8. setkání s Mirem), jehož start
je plánován na 15. ledna 1998. V OPF-3 pokračuje
odstrojování raketoplánu Atlantis, který má být 12.
listopadu odvezen do Palmdale v Kalifornii
na pravidelnou technickou prohlídku a
modernizaci
před svým letem STS-92 v srpnu 1998.
-
STS-91 v květnu 1998 bude devátým a posledním
americkým letem na stanici Mir. Nyní byla jmenována
kompletní posádka. Velitelem bude Ch. Precourt (4. start, 3.
návštěva Miru), pilotem D. Gorie (nováček z týmu, vybraného
r. 1994), letovými specialisty W. Lawrenceová (3. start,
2. návštěva Miru), dr. F. Chang-Diaz (6. start) a dr- J. Kavandiová
(nováček z r. 1994). Z Miru raketoplán odveze dr. A. Thomase, který bude
startovat v lednu s STS-89.
-
Jeden z veteránů kosmických letů, plukovník USAF Terence T. "Tom" Henricks
oznámil svůj odchod z NASA i USAF
- v listopadu nastupuje u soukromé firmy The Timken
Comp. v Cantonu, Ohio. V letectvu sloužil 23 roků, v NASA
12 let (od 1985). Byl pilotem STS-44 v listopadu 1991 a STS-55
v dubnu a květnu 1993 a dále velitelem STS-70 v červenci 1995
a STS-78 v červenci 1996.
Marcel Grün
obsah
Instantní astronomické noviny vycházejí, pokud nám to naše linka dovolí,
každé pondělí a čtvrtek do 18. hodiny. V případě nutnosti i častěji. Archivujeme
vždy posledních deset čísel.
Redakce: Jiří Dušek (jd), Rudolf Novák (rkn), Zdeněk Pokorný (zp),
Jiří Grygar (jg), Marcel Grün (mg), Tomáš Gráf (tg).
Vzkaz redakci můžete zaslat na tuto adresu ibt@sci.muni.cz