V Brně začíná dvojice mezinárodních konferencí
Kosmonautický kalendář na listopad
Vítejte v rodině!
Dočkáme se IKARIE XB–1?
Aktuality z kosmonautiky
 

Rubriky:

Názory: Konference přede dveřmi
Čtivo: Zdeněk Mikulášek, Horoskop vzpomínek
Pozorování: Pavel Gabzdyl, Měsíční zastavení (Deslandres)
Odbornosti: Let Ariane 502: COMME CI COMME ÇA?

 
 
 
V Brně začíná dvojice mezinárodních konferencí

Ve středu 5. listopadu začíná na brněnské hvězdárně dvojice mezinárodních konferencí profesionálních a amatérských astronomů. Sejde se zde více než stovka odborníků z celého světa. Podrobné informace se dozvíte v rozhovoru "Konference přede dveřmi" v rubrice Názory. V následujících dvou číslech Novin pak přineseme detailní reportáže.
 

2. listopadu se Brazílii nezdařil vstup do "kosmického klubu". Z brazilského kosmodromu Alcantara (stát Maranhao, 250 km jižně od rovníku) startovala po několikadenním odkladu ve 12.25 UT první brazilská nosná raketa VLS (4 stupně, hmotnost 50 t, výška 20 m, cena 6,5 mil. USD) s vlastní družicí SCD–2A pro monitorování životního prostředí (hmotnost 110 kg, vývoj v Brazilském ústavu pro kosmický výzkum stál 5 mil. USD). Protože se jeden ze čtyř motorů prvního stupně nezapojil, raketa dosáhla výšky jen tří kilometrů a po 65 sekundách letu musela být povelem ze Země zničena. Pokus bude opakován příští rok.
Vzhledem k embargu Spojených států trval vývoj rakety patnáct let, avšak 14. října 97 byla konečně podepsána brazilsko–americká dohoda o spolupráci při výzkumu vesmíru. Roční rozpočet Brazílie na kosmickou aktivitu je kolem 160 milionů USD. Až bude start úspěšný, zařadí se Brazílie za Rusko (s Ukrajinou), USA, Francii, Japonsko, Čínu, Indii a Izrael, které jsou schopné z vlastního kosmodromu vlastními raketami vypouštět vlastní družice.

1. – 5. listopadu: start rakety Titan 4A/Centaur (let A-17) s tajnou vojenskou družicí National Reconnaissance Office. Uskuteční se z komplexu LC-41 Cape Canaveral Air Station.

3. listopadu ve 3.32 UT začal na stanici Mir další výstup kosmonautů A. Solovjeva a P. Vinogradova, tentokrát do volného prostoru. Pokračování opravy panelů slunečních baterií (odstranění poškozeného, který bude později nahrazen novým) a vypuštění funkčního modelu družice Sputnik 1. Je postavena v měřítku 1:3 a bude vysílat na frekvenci 145,820 MHz (FM). Do konce roku se mají uskutečnit ještě nejméně dva další výstupy.

6. listopadu: start rakety Delta 2 s družicí NAVSTAR Global Positioning System 2-28 pro USAF. Uskuteční se z LC–17A Cape Canaveral Air Station.

7. listopadu: start rakety Ariane 44L (let V–102) s telekomunikačními geostacionárními družicemi Sirius-2 a Cakrawarta 1 (alias Indostar–1). Uskuteční se z komplexu ELA-2 CSG v Kourou.

8. listopadu: start rakety Delta 2 s pěti dalšími družicemi komunikačního systému Iridium pro spojení s mobilními telefony. Uskuteční se z SLC–2/West Vandenberg Air Force Base.

11. listopadu: start rakety Pegasus XL s telekomunikační družicí ORBCOMM–1 společnosti Orbital Sciences. Uskuteční se z letadla, které vzlétne z Wallops Flight Facility ve Virginii.

13. listopadu: start rakety Taurus s oceánografickou družicí Geosat Follow–On pro US Navy, dvěma telekomunikačními družicemi ORBCOMM společnosti Orbital Sciences Corp. a pohřebním pouzdrem Celestis–2 s urnami. Uskuteční se z Vandenberg Air Force Base.

18. listopadu: start japonské rakety H–2 s technologickou experimentální družicí ETS–7 a družicí TRMM (Tropical Rainfall Measuring Mission), první pro studium tropických dešťů vč. radaru. Uskuteční se z kosmodromu Tanegashima Space Center.

19. listopadu: start raketoplánu Columbia/STS–87 s laboratoří USMP–4 a subsatelitem Spartan 201–4 pro výzkum Slunce. Uskuteční se mezi 19.46 a 22.16 UT z LC–39B v KSC.

21. listopadu: start rakety Proton (zajišťovaný International Launch Services) s geostacionární družicí ASTRA–1G pro přímou distribuci TV programů. Uskuteční se z kosmodromu GIK–5/Bajkonur.

27. listopadu: start rakety Ariane 44P (let V–103) s japonskou telekomunikační geostacionární družicí JCSat–5 a vědeckou družicí Equator–S. Uskuteční se z ELA–2 CSG v Kourou.

koncem listopadu: start rakety Start–1 s komerční americkou družicí Early Bird pro dálkový průzkum Země s velkým rozlišením. Uskuteční se z nového kosmodromu GIK–2/Svobodnyj.
 

Je to možná překvapivé, ale i dnes lze ještě v okolí planet sluneční soustavy nalézt něco nového. Brett J. Gladman z Torontské univerzity spolu s týmem spolupracovníků před několika dny oznámili objev dvou novým Uranových měsíců. Dosud bylo u této planety známo patnáct satelitů. Dvě třetiny z nich objevila v roce 1986 sonda Voyager 2, jenom pět bylo nejdříve pozorováno ze Země. Naposledy se tak stalo roku 1948.
Všechny dosud známé Uranovy satelity obíhají kolem planety ve vzdálenostech 50 až 600 tisíc kilometrů po přibližně kruhových dráhách jen málo skloněných vůči rovníku. Dvě nová tělesa, nalezená pomocí pětimetrového dalekohledu na Mt. Palomaru nedaleko San Diega v Kalifornii, se však liší. Pohybují se po značně výstředných a skloněných dráhách. Od planety se mohou vzdálit až na 6 a 8 milionů kilometrů, tedy desetkrát více než ostatní. Jejich velikost se odhaduje na 160 a 80 kilometrů. Na povrchu jsou tmavé, pravděpodobně pokryté uhlíkovými sloučeninami. Vzhledem ke své jasnosti (20 a 22 magnitud) jsou nejslabšími měsíci u planet sluneční soustavy, které byly kdy pozorovány za Země. Nyní mají prozaická označení S/1997 U1 a S/1997 U2. Po potvrzení objevu a dalších detailních studiích dostanou "hezčí! jména dle něktré z postav z děl W.Shakespeara či A. Popeho.
 

Tuto neděli odpoledne jste mohli na kanále ČT 1 shlédnout několik desítek let starý vědeckofantastický film IKARIE XB 1. Bylo pěkné sledovat, jak si naši rodiče představovali mezihvězdné lety. Na druhou stranu ovšem myšlenka výpravy lidí k planetám u alfa Centauri, Slunci prakticky nejbližší hvězdě, není příliš divoká.
Alfu Centauri (označení znamená, že je nejjasnější stálicí jižního souhvězdí Kentaura) tvoří dvě hvězdy s hmotnostmi a zářivými výkony srovnatelnými se Sluncem. Poslední analýzy dvou kanadských astronomů P. A. Wiegerta a M. J. Holmana přitom naznačují, že by kolem nich planety obíhat mohly. Nesměly by se ale nacházet dál, než je u našeho Slunce pás asteroidů (tedy mezi Marsem a Jupiterem).
Dvojice hvězd alfy Centaury se kolem společného těžiště pohybují po výstředných dráhách. Jejich vzdálenost se mění v rozmezí 11 až 36 astronomických jednotek. (Astronomická jednotka je vzdálenost Země–Slunce, tedy 150 milionů kilometrů. Pro představu průměrná vzdálenost Pluta od Slunce je 39 ast. jednotek.) Pravděpodobnost existence planet na stabilních oběžných dráhách je tudíž v takové soustavě značně malá. Výpočty kanadských astronomů však ukazují, že je za jistých podmínek možná je. Planety se však nesmí nacházet ve vzdálenosti větší než čtyři astronomické jednotky. Ekosféra, oblast s přijatelnými podmínkami pro udržení života pozemského typu, přitom leží u jasnější složky alfa Centaury 1,2 ast. jednotky daleko, u slabší 0,7 ast. jednotky daleko.
Je však nutné zdůraznit, že se jedná pouze o teoretické modely. V tomto systému dosud žádná planeta nalezena nebyla. Ovšem kdoví, co nás čeká v příštím století?
 

Clementine-2 mrtvá?
President Bill Clinton zrušil v minulých dnech financování několika malých vojenských kosmických programů (což by nám tak nevadilo), jenže mezi nimi je rovněž sonda Clementine–2. Podobně jako předchozí Clementine–1 měla sice sloužit především ověřování špičkové vojenské techniky, avšak vedlejším produktem mohlo být množství cenných poznatků o planetkách. Cílem totiž bylo mj. vyslání několika samonaváděcích pouzder (nemělo se říkat "hlavice") k povrchu planetky Toutatis. Ve vědeckých kruzích USA sílí snaha přesvědčit prezidenta, aby revokoval tuto část svého rozhodnutí.

Šrot za 52 milionů dolarů?
Technici firmy TRW a USAF zatím marně pokračují v úsilí navázat radiový kontakt s družicí STEP-4 dříve, než jí dojdou chemické palubní akumulátory.

Americký zpravodaj na Mir
Vedení informačního gigantu CNN uvažuje o vyslání svého reportéra na stanici Mir, avšak kontrakt dosud nebyl podepsán. Prvním a dosud jediným žurnalistou ve vesmíru byl Tojohiro Akijama, za jehož osmidenní pobyt na Miru v prosinci 1990 zaplatil Tokyo Broadcasting System 12 mil. USD. Pravděpodobným kandidátem CNN je vědecký zpravodaj John Holliman, ovšem výběr bude záležet na lékařských zkouškách a tréninku. Podle toho, zda let potrvá jeden, dva nebo tři týdny bude cena 5 nebo 10 nebo 15 mil. USD. Termín startu v kosmické lodi Sojuz nebyl stanoven, v úvahu přichází nejdříve polovina příštího roku.
Americká NASA vyhlásila program "Journalist in Space" roku 1985, avšak po havárii Challengeru jej pozastavila.
 

Unikátní portrét Cassini
Sonda Cassini pokračuje úspěšně v letu, všechny její systémy fungují výborně. Spolehlivě se vyklopila trojice antén pro studium plasmových vln a rovněž Langmuirova sonda pro měření elektronové hustoty a teploty. Obě antény s malým ziskem jsou v pořádku a telemetrické údaje potvrzují, že rovněž přístroje nevykazují žádné anomálie.
Díky přesné efemeridě z JPL se 23. října podařilo Joe Montanimu sondu vyfotografovat 36 palcovým teleskopem Spacewatch s kamerou CCD na Kitt Peaku. Sonda se nacházela ve vzdálenosti 2,814 mil. km od Země, měla 20,0 magnitudu a vlastní pohyb 0,61 /den.
29. října se sonda nacházela ve vzdálenosti 4,7 mil. km od Země a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 26,5 km/s.