Nashledanou příště Marte!
Konference v plném proudu
Galileo: blízké setkání s Europou
Ještě k vykradení vlašimské hvězdárny
Na Slunci došlo k dvojici mimořádných erupcí
Rubriky:
Názory: Zeptali jsme se ředitele Astronomického ústavu
AV ČR dr. Jana Palouše
Čtivo: Jaké by to bylo na Ió?
Pozorování: 46. týden na obloze (10. 16. listopadu
1997)
Na
Slunci došlo k dvojici mimořádných erupcí,
které nám možná předvedou nádherné světelné show. V první polovině tohoto
týdne byla na Slunci pozorována dvojice erupcí, jež vyvrhly do prostoru
rozsáhlá oblaka nabitých částic. Mračna letí směrem k Zemi, kterou zasáhnou
někdy v sobotu či v neděli. Obě erupce, jež po sobě následovaly z odstupem
48 hodin, byly klasifikovány písmenem X, tedy nejvyšším možným oceněním.
Pozemšťanům samozřejmě žádné nebezpečí nehrozí. Spolehlivě nás ochrání
magnetický štít planety. Ohroženy však mohou být družice na vysokých dráhách,
v extrémním případě dokonce může dojít k jejich zničení. Elektricky nabité
částice však mohou způsobit nádherné světelné show polární záři. Vznikají
ve výšce mezi jedním až čtyřmi sty kilometry. Z našich zeměpisných šířek
jsou však pozorovatelné jen vzácně (dvakrát, třikrát do roka) po velkých
erupcích, nad severním obzorem jako světlá oblaka či "nebe nad vzdáleným
městem", která pomalu mění svůj tvar a strukturu. Slabé polární záře nepřekonají
práh barevného vidění a jsou proto bílé.
Úspěšná mise Pathfinder, díky které jsme mohli v posledních měsících
z bezprostřední blízkosti sledovat povrch rudé planety Mars, pravděpodobně
definitivně skončila. Operátorům z Jet Propulsion Laboratory se totiž již
několik týdnů se sondou nepodařilo navázat kontakt. Nyní se o to budou
pokoušet pouze příležitostně. Přesto lze o celém projektu mluvit v superlativech.
Životnost modulu Pathfinder byla překročena dvakrát, malého vozidla Sojourner
dokonce dvanáctkrát. Od svého přistání bylo získáno více než 16 tisíc obrázků
z nehybného modulu a 550 snímků z vozítka.To také provedlo přes patnáct
chemických analýz okolních hornin. Na zhodnocení celé mise budeme muset
samozřejmě ještě počkat. V některém z příštích čísel hodláme o této výjimečné
sestavě přinést rozsáhlejší materiál.
Jak jste si již asi na našich stránkách všimli, v Brně probíhá "Stelární
konference českých a slovenských profesionálních astronomů", na kterou
o víkendu naváže "Mezinárodní konference o výzkumu proměnných hvězd".
Přestože se (a to bez mučení) přiznám, že na odborné přednášky se zatím
téměř nedostanu, mohu napsat pár řádků o tom, jak se mi celá akce zatím
jeví.
V Brně se sešlo velmi mnoho astronomů doslova z celého světa, a je
tedy pořád s kým komunikovat, což činí všichni, bez ohledu na to, že jednací
řečí je angličtina. Zjistil jsem, že když se chcete s někým domluvit, určitě
se domluvíte. Ruce a nohy nevynechávaje...
Na programu je nyní maraton přednášek věnovaných hvězdné astronomii,
ale téma se striktně nedodržuje, takže (tam jsem i byl) se tu můžete dozvědět
zajímavé výsledky z bádání o aktivních jádrech galaxií, brněnském spektrografu
a nebo též o různých vícehvězdných systémech.
Navazující akce (o víkendu) pak bude věnovaná převážně proměnným hvězdám
a podobným "obludám". V našich Novinách se pak můžete těšit na rozhovor
s japonským studentem, který nás navštívil, ale i s významnými českými
astronomy, počínaje tímto číslem. Například jsme se
zeptali ředitele Astronomického ústavu AV ČR dr. Jana Palouše.
Bohužel, není zatím příliš mnoho času psát, takže se vám omlouvám,
utíkám do planetária, zda mě na něco nepotřebují.
V době, kdy čtete následující řádky, má za sebou Galileo další blízké
setkání s Jupiterovým měsícem Europa. (Když vznikala tato zpráva, scházely
do něj 3 hodiny 13 minut a 59 sekund.) Sonda proletěla rychlostí
šest kilometrů za sekundu ve vzdálenosti pouhých dva tisíce kilometrů.
O čtyři hodiny později se také nejvíce přiblížila (na 650 tisíc kilometrů)
k samotné planetě (tj. na asi devět poloměrů Jupiteru).
Již ve čtvrtek ráno začal první experiment: ultrafilalový spektrometr
se zaměřil na plazmový chvost jiného z měsíců Ió. Zároveň začalo sledování
Jupiteru pomocí fotopolarimetrického radiometru a infračervených spektrometrů.
Asi deset hodin před největším přiblížení k Europě, tým, jenž má na
starosti radiový výzkum, zaznamenal první změny frekvence radiového signalu
z Galilea. S využitím Dopplerova jevu a z pozorovaných změn lze totiž zkonstruovat
mapu rozložení hmoty v měsíci. Několik hodin před setkáním se všechny přístroje
samozřejmě zaměřily na samotnou Europu, resp. na její vybrané oblasti jako
impaktní kráter Pwyll apod. Očekává se, že se získají snímky s vysokým
rozlišení i z dosud neprobádaných oblastí. Detailní zpracování všech dat
pořízených při průletu samozřejmě nějaký čas potrvá.
Již dnes se ale můžete potěšit pohledem na snímek vulkanického měsíce
Ió, na jehož povrchu došlo v krátké době pěti měsíců k dramatické změně.
Snímek vlevo pořídil Galileo při svém sedmém obletu kolem planety 4. dubna,
vpravo při desátém 19. září tohoto roku. Určitě vám neunikne tmavá skvrna,
o velikosti asi 400 kilometrů, která se objevila v okolí vulkanické centa
s názvem Pillan Patera. Také vzhled okolí sopky Pelé (vlevo od nové skvrny),
se poněkud změnil. Pillan Patera je pojmenován podle jihoamerického boha
podsvětí, ohně a vulkánů. (Snímek NASA)
K této zprávě doporučujeme přečíst článek Jaké by
to bylo na Ió?
Vážení přátelé,
na stránkách Vlašimské astronomické společnosti http://www.vas.cz
najdete obrazovou dokumentaci s popisem k odcizeným předmětům z majetku
Národního technického muzea v Praze, které byly v noci z 12./13. října
z naší hvězdarny odcizeny. Může se stat, že by Vás mohl někdo kontaktovat
a tyto předměty Vám přímo nabízet nebo jen zjišťovat jejich cenu. Prosíme
Vás o spolupráci. Případnému "zachránci" se složíme na odměnu.
Kontakt: p. Urban, tel.: 0303-42923, 45169; hvězdárna: tel.: 0303-42390, nebo zavolat přímo na policii ČR, po předmětech je vyhlášeno celostatní pátrání.
Za vlašimské hvězdáře,