Čtivo: Vědecké kongresy převážně nevážně
Názory: Došlo redakci a redakce odpověděla
Odbornosti: Fyzika hvězd (První díl: historie výzkumu hvězd)
 
 
 
 

Brno osiřelo

Jen totálně přeplněné popelnice dnes naznačují, že se na hvězdárně v Brně v minulých dnech uskutečnilo netradiční setkání. Sešlo se zde více než sto astronomů – profesionálů i amatérů, prakticky z celého světa. Estonsko, Polsko, Belgie, Švýcarsko, Ukrajina, Rusko, Maďarsko, Slovensko, Japonsko, Čína, Řecko, Itálie, Jugoslávie – všechny tyto země zde měly zastoupení. Astronomy, v tomto kontextu na malou, bezvýznamnou observatoř, přitáhl zájem o proměnné hvězdy. Od středy do pátku zde probíhala "20. stelární konference českých a slovenských profesionálních pracovišť", na kterou o víkendu navázala "Mezinárodní konference o výzkumu proměnných hvězd".
"Příliš jsem jich neslyšel, ale osobně považuji za nejzajímavější příspěvek o hvězdě SS 433 Cygni", sdělil nám hlavní (a nutno říci, že skvělý) organizátor obou akcí dr. Miloslav Zejda. Kromě něj je možné vyzdvihnout i referáty Belgičana Tonny Vanmustera o sledování kataklyzmických proměnných hvězd a o počítačové analýze světelných křivek od dvojice ruských astronomů Halevina a Andronova. Obě konference také zahajoval skvělou přehledovou přednáškou o nejvýznamnějších objevech v astrofyzice v uplynulém roce dr. Jiří Grygar. Celkem zde bylo prezentováno kolem sedmdesáti prací, z nichž asi třetina byla ve formě přednášky.
Patronát nad prakticky týdenním seminářem, jenž letos až na jedinou výjimku neměl v Evropě obdoby, převzalo město Brno a Masarykova univerzita. Již teď, jen několik hodin po jeho ukončení, je možné říci, že udělali dobře. Hvězdárna, resp. velké množství organizátorů, rozhodně obstálo se ctí. Plodné kontakty navázané během kuloárových diskuzí pak určitě pomohou v dalším poznávání tajemství vesmíru.
 

• Viz též dnešní čtivo: Jiří Grygar,  Vědecké kongresy převážně nevážně

Jak jsme již informovali v minulém čísle Instantních astronomických novin v noci z úterý na středu dojde k vzácnému astronomickému úkazu. Po druhé hodině ranní (tedy již ve středu 12. listopadu) zakryje Měsíc druhou největší planetu sluneční soustavy Saturn. Po celou noc můžete sledovat, jak se bude jeho levý okraj k planetě přibližovat. Za ním zmizí krátce po půl třetí. Znovu se objeví až za téměř jednu hodinu. To už však bude Měsíc jen nízko nad obzorem a tak bude výstup Saturnu zpoza jeho kotouče jen obtížně pozorovatelný. Jelikož má planeta úhlový průměr asi 18 sekund, můžete ve velkém dalekohledu sledovat, jak jej měsíční disk pozvolna "ukrajuje" celou minutu! Nyní nezbývá než jen doufat, aby nám přálo i počasí. Předpověď však příliš optimisticky nezní...
 

V těchto dnech bylo zřejmě odhaleno jedno z mnoha tajemství naší nejbližší hvězdy. Astronomové totiž již více než půl století neví, proč teplota řídké sluneční atmosféry roste (směrem k okrajům) z asi šesti tisíc stupnů Celsia na více než tři miliony stupňů. Stejně jako studený vařič neohřeje šálek s vodou, nemůže chladnější sluneční povrch ohřívat nad sebou mnohem teplejší plyn.
Díky nepřetržitému monitorování družicí SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) se ukazuje, že je zřejmě ohřívána pomocí transportu energie "uzavřené" ve sluneční magnetosféře. Magnetické smyčky a oblouky, jež sahají daleko do okolí Slunce, se často prudce mění, dokonce i mizí. Veškerá jejich energie se pak uvolňuje do okolního plynu a ohřívá tak sluneční atmosféru na několik milionů stupňů.
Silné magnetické pole Slunce v tzv. aktivní oblastech je známo již dlouhou dobu. Nově pořízená data družicí SOHO ale ukazují, že celý povrch naší hvězdy je pokryt jakýmsi "magnetickým kobercem", který se neustále mění (obdobně jako atmosféra Země). Pozorují se zde různé turbulentní proudy, rotující struktury apod. Neustálé prudké změny magnetického tak značně ohřívají kolem nich se rozkládající vodíkovou atmosféru.
Objevil se však jiný problém. Zatímco před nedávnem měli sluneční astronomové energie málo, nyní ji mají naopak příliš. Předběžné výsledky totiž naznačují, že se změnami v magnetickém poli uvolňuje desetkrát až tisíckrát více energie než je třeba.
 

Fyzika hvězd "na papíře"

Od konce září probíhají každé pondělí v sále brněnské hvězdárny přednášky dr. Zdeňka Mikuláška, CSc. z předmětu: "Fyzika hvězd". Třebaže je tato výuka primárně určena pro posluchače odborné fyziky a bakalářského studia astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jsou na ní vítáni všichni zájemci o hlubší seznámení se s hvězdnou astronomií. Dr. Mikulášek jako podklad pro své přednášky sestavil i zkrácenou písemnou verzi, jakýsi sylabus. Díky jeho laskavému svolení se s ním můžete seznámit i vy. Dnešní první část (viz rubrika odbornosti) je věnována historii výzkumu hvězd.