Mezinárodní
kosmickou stanici. V podstatě nejdůležitější experiment letu dvoudenní
vypuštění sluneční observatoře, však bylo odloženo o 24 hodin. Důvodem
jsou problémy, do kterých se dostala jiná evropsko-americká družice SOHO.
Ve středu se totiž samovolně přepnula do klidového režimu. SPARTAN měl
přitom svá pozorování koordinovat právě se sondou SOHO. Podle současného
plánu by měla být sluneční observatoř vypuštěna pomocí manipulátoru v noci
z pátku na sobotu.
Galileo, který již několik let krouží kolem největší planety sluneční
soustavy, neustále přináší nové a nové snímky. První plody své práce však
sklízejí i vědci, jež data pořízená z této sondy zpracovávají. Před několika
dny byly například publikovány modely vnitřní struktury čtyř největších
Jupiterových měsíců: Io, Europy, Ganymeda a Kallisto.
Na
přiloženém obrázku je vlevo dole Ganymedes, vpravo dole Kallisto, vlevo
nahoře Io a vpravo nahoře Europa. Povrchy jednotlivých těles byly nakresleny
na základě snímků pořízených v roce 1979 sondami Voyager, modely vnitřní
struktury na základě pozorování gravitačního a magnetického pole pomocí
Galilea. Měsíce, stejně tak i jejich vnitřní oblasti, jsou všechny ve stejném
měřítku. Skutečný poloměr Ganymeda je 2634 kilometrů, o něco menšího Kallista
2403 km, Io s 1821 kilometry je jen o necelých sto kilometrů větší než
náš Měsíc a nejmenší Europa má poloměr 1565 kilometrů. S výjimkou Kallista
mají všechny satelity kovové jádro (železo, nikl). V modelech je zakreslené
šedivou barvou. Opět všichni s výjimkou Kallista naji jádro obklopené kameným
pláštěm (hnědá barva). Kamený či křemičitanový plášť sahá v případě Io
až na samotný povrch, zatímco u Ganymeda a Europy svrchní plášť tvoří voda
v kapalném či pevném skupenství (zakreslena modrou a bílou barvou). Kallisto
je zřejmě celé složeno ze směsi ledu a skály. Povrch Ganymeda a Kallisto
může být složen s navzájem se prolínajících vrstev ledu a skály. Obdobného
původu může být i svrchní vrstva Europy, u které se ale předpokládá, že
ledová vrstva překrývá oblast s vodou v kapaliném stavu. Snímky z Galilea
totiž naznačují, že na některých místech by mohl být ledový příkrov Europy
tlustý jen několik kilometrů, a že v některých místech zřejmě došlo k výlevům
kapaliny na samotný povrch. Žádné důkazy o současné existenci oceánů pod
povrchem Europy ale nejsou.
Modely byly pořízeny Zareh Gorjianem a Eric DeJongem v Jet Propulsion
Laboratory Digital Image Animation Lab.
Další krok pro VLT učiněn
V Atacamanské poušti v severní Chile se na hoře Paranal staví největší
optický systém na světě. Very Large Telescope Observatory, která
zde bude v následujících létech uvedena do provozu, představují čtyř osmimetrové
zrcadlové dalekohledy. Po dlouhé cestě z Evropy byla v těchto dnech na
paranalskou observatoř dopravena první podložka pro uchycení zrcadla (viz
snímek).
Čtveřice VLT, kterou realizuje Evropská jižní observatoř, bude pracovat
jednotlivě i společně. Ve druhém případě získá stejné množství světla jako
jeden šestnáctimetrový dalekohled. Stane se tak největším astronomickým
přístrojem na světě. Dalekohledy budou umozňovat pozorování od blízké ultrafialové
oblasti spektra až po infračervenou. Poslouží také k pořizování snímků
s velkým rozlišením.
| Keck Telescope I. a II., Mauna Kea, Hawaii, U.S.A. |
| Dvojice dalekohledů s průměrem deset metrů složená vždy z 36 šestiúhelníkových kusů. Keck I. byl uveden do provozu v květnu 1993, Keck II. v říjnu 1996. |
| Hobby-Eberly Telescope |
| Již uveden do provozu. Základní zrcadlo má efektivní průměr přes devět metrů, tvoří jej 91 jednometrových segmentů. Vzhledem k montáži umožňuje sledovat asi sedmdesát procent z celé oblohy viditelné na observatoři. |
| Subaru Telescope, Mauna Kea, Hawaii, U.S.A. |
| Základní zrcadlo má průměr 8,3 metru. V současnosti se dokončuje jeho leštění, na konci tohoto roku bude dopraveno na observatoř. "První světlo" se očekává v srpnu 1998. |
| Multiple-Mirror Telescope, Mount Hopkins, Arizona, U.S.A. |
| Tento dalekohled, složený z šestice společně pracujících zrcadel o průměru 1,8 metru, již brzo "vícenásobný" nebude. Plánuje se jeho nahrazení dalekohledem o průměru 6,5 metru. Výměna je téměř dokončena, první světlo se očekává někdy během příštího roku. |
| Very Large Telescope, Cerro Paranal, Chile |
| VLT je složen ze čtyř osmimetrových zrcadel pracujících zvlášť i společně (jako šestnáctimetrový teleskop). První vyleštěné zrcadlo bude na observatoř dovezeno v závěru tohoto roku. První světlo se očekává na začátku roku 1998, následující tři zrcadla budou do provozu uvedena v letech 1999 a 2000. |
| Large Binocular Telescope, Mount Graham, Arizona, U.S.A. |
| První z dvojice zrcadel o průměru 8,4 metru se znovu začalo vyrábět v dubnu tohoto roku. Největší celistvé zrcadlo na světě je totiž místy tenké pouhých 28 milimetrů! K sedmáctitunovému disku byly proto přidány další dvě tuny skla navíc. Nyní se dokončují základní plány konstrukce observatoře. |
| Magellan Project, Las Campanas, Chile |
| První z plánované dvojice zrcadel o průměru 6,5 metru bylo na observatoř dovezeno v srpnu tohoto roku. Nyní se dokončuje jeho leštění, instalováno bude v polovině roku 1999. |
| Gemini Project, Mauna Kea, Hawaii, U.S.A. a Cerro Pachon, Chile |
| Jedná se o dvojici dalekohledů každý o průměru 8,1 metru umístěných na jižní a severní polokouli. Stavba na Mauna Kea je dokončena, první světlo se očekává na konci příštího roku. Stavba observatoře v Chile začala v těchto dnech. |
Ve dnech 28. až 30. listopadu 1997 se v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně uskuteční seminář s názvem Astronomická dílna. Je určen všem zájemcům o astronomii. Program semináře:
pátek 28. listopadu:
po 20. Hodině, zahájení setkání
L. Ondra, Putování Amerikou
sobota 29. listopadu:
10:00 - 12:00 I. Křikava, Principia refractionis
oculi seu de anatomia et histologia oculi
humani privatissimum cum sectione oculi (aneb
co všechno uvidíme dloubneme-li do oka
skalpelem)
12:00 - 14:00 pauza na oběd
14:00 - 16:00 Internet café
16:00 - 18:00 L. Král, Astronomická dílna
18:00 - 20:00 pauza na večeři
20:00 - 21:30 návštěva univerzitní kopule
neděle 30. listopadu
9:30 - 11:00 Z. Mikulášek, Neobvyklé hvězdné
osudy
11:00 - 12:30 J. Grygar, Milníky současné
astronomie