Zvláštní příloha:
Skleněné oči světa (R. Novák)
Vítejte na Marsu (M. Grün, P. Jakeš, Z. Pokorný)
Co oči nevidí (J. Grygar, M. Grün)
Zprávy z kosmonautiky (M. Grün)
Fyzika hvězd (Z. Mikulášek)
 
 
 
 

Průběžně aktualizované zpravodajství:  úterý 6. 1. 11.40  Poté, co vypověděla službu radarová stanice Patrick Air Force Base, jižně od Mysu Canaveral, která je nezbytná ke sledování letu nosiče Athena 2, odložila NASA start sondy Lunar Prospectoru na středu 7. ledna 3.28 našeho času. Meteorologická předpověď dává sedmdesátiprocentní šanci na příznivé počasí k letu. V případě, že se nezdaří ani středeční start, bude se muset počkat až do začátku února.     úterý 6. 1. 16.00  Jak jsme vás již informovali, nefunkčnost jedné z radarových stanic způsobila  nejméně jednodenní odklad startu nosné rakety Athena 2 s Lunar Prospectorem. Původně se sonda měla na svoji cestu vydat v úterý ve 2.31 našeho času. Další pokus je naplánovaný na středu 3.28 našeho času. Nepříjemná závada se stala na Patrickově letecké základně, asi čtyřicet kilometrů jižně od Mysu Canaveral. Radarová stanice je jednou z mnoha – používá se ke sledování startujících nosičů směřujících nad Atlantický oceán. V případě závady, kdy by si to raketa mohla namířit do obydlených oblastí, se právě odtud vydává poval k destrukci. Bez radarové stanice tudíž není možné startovat.     středa 7. 1. 14.00  Dnes v noci se vydal na více než čtyři sta tisíc kilometrů dlouhou pouť Lunar Prospector. Po dvaceti pěti letech se tak náš vesmírný soused dočká sondy, která je určena pouze k jeho výzkumu. Po jednodenním spoždění se úzká, bílá raketa Lockheed Martin Athena 2 vznesla krátce na začátku čtyřminutového startovního okna ve 3.28 hodin našeho času. Tak krátký interval byl vynucen trváním vhodné polohy Země a Měsíce, která dovolovala navést sondu s minimální spotřebou paliva. Šesti minut po startu se Lunar Prospector, vč. nosiče, který jej navede k Měsíci, ocitl na oběžné dráze. Odtud se již vydal na čtyř a půl denní let k Měsíci. Na dráhu kolem Měsíce by měl být naveden v neděli. Dle zpráv agentury CNN dorazí  spolu s Prospectorem k Měsíci i malá část popelu Eugena Shoemakera, významného planetárního geologa, spoluobjevitele komety Shoemaker-Levy 9, jenž tragicky zahynul v loňském roce.  Máte-li zájem, můžete se podívat na záznam startu . Je ve formátu QuickTime movie a má velikost 629kB (21 sekund, 160x120 pixelů).         středa 7. 1. 23.10  Po úspěšném startu je nyní Lunar Prospector na cestě k Měsíci. Zážeh proběhl přesně ve 3.38.44 našeho času ve středu v noci na Mysu Caneveral. Všechny tři stupně nosiče Athena 2 pracovaly bez problémů a tak se do pěti minut sonda ocitla na parkovací dráze kolem Země ve výšce asi dvě stě kilometrů. Po ukončení tří čtvrtin oběhu se na více než minut zapálil další stupeň, jenž sondu nasměroval k 105hodinovému letu k Měsíci a současně Prospectoru udělil ji pomalou rotaci. Vše bylo ukončeno do jedné hodiny od pozemského startu. Všechny tři tyče byly vysunuty a přístroje na jejích koncích jsou v pořádku. V této době by již měly být uvedeny do provozu.

• V prvních dnech roku 1998 se na svoji pouť vydá Lunar Prospector. Cílem této americké sondy je detailní průzkum Měsíce. (Viz též článek na jiném místě dnešních Novin.)
• Ve druhé polovině ledna prolétne kolem Země sonda Near Earth Asteroid Rendezvous (NEAR). Definitivně tak bude navedena k planetce 433 Eros, kterou bude detailně zkoumat v příštím roce.
• 8. února uplyne 170 let od narození Julese Verna.
• Koncem února Voyager 1 předběhne Pioneer 10 a stane se tak nejvzdálenějším lidským výrobkem ve vesmíru. (Obě tělesa se samozřejmě budou nacházet v jiných částech sluneční soustavy.)
• 24. února uplyne 30 let od objevu prvního pulsaru.
• 26. února si můžete do Střední Ameriky zajet na úplné zatmění Slunce. V případě, že vám to nevyjde, nevadí. Díky expedici, kterou pořádá Hvězdárna v Úpici, můžete být přitom! Podrobněji v některém z příštích čísel Novin.
• 13. března si asi jen stěží všimnete večerního polostínového zatmění Měsíce.
• V dubnu proletí Cassini poprvé kolem Venuše. Otestují se tak kamery a další přístroje, s jejichž pomocí tato miliardová sonda bude v příštím století studovat Saturn a jeho měsíce.
• Na přelomu května a června se uskuteční poslední setkání amerického raketoplánu s ruskou stanicí Mir.
• V červnu by měl být na oběžnou dráhu kolem Země vynesen první z modulů Mezinárodní kosmické stanice.
• V srpnu se do kosmického prostoru vydá další zajímavá sonda Advanced X-ray Astrophysics Facility (AXAF), která je třetí z generace velkých observatoří NASA (předcházející je Hubblův kosmický dalekohled a Comptonova observatoř). Bude studovat nebe v rentgenovém záření, ovšem se stejným rozlišením jako mají pozemské dalekohledy ve viditelném oboru spektra.
• Ve stejném měsíci by se měla k Marsu vydat malá japonská sonda Planet B.
• Kolem 12. srpna se nezapomeňte podívat na Perseidy!
• V listopadu se možná po třech desetiletích opět dočkáme meteorického deště Leonid.
• Někdy na konci roku 1998 se na svoji pouť k rudé planetě vydá Mars Surveyor 1998, jehož součástí je i přistávací modul. K Marsu doletí v roce 1999.
• 31. prosince krátce po půlnoci zakryje Měsíc Aldebaran ze souhvězdí Býka.

 
Meteorit nad Grónskem aneb přání a realita

Nejde tentokrát o nález meteoritu vmrzlého do ledového štítu, ale o přelet jasného bolidu, ke kterému došlo 9. prosince v 8:21 světového času (5:21 místního času, tedy před svítáním). Byl zpozorován z několika rybářských lodí u pobřeží Grónska, což dovolilo určit jeho přibližnou dráhu, dle níž skončil asi třicet kilometrů nad Zemí. Dnešní technické možnosti a dostupnost dat dovolily analýzu seismických záznamů a družicových snímků. Na některých seismických záznamech se našly mírné otřesy, připomínající prý "měsícetřesení" po dopadu těles na Měsíc. Na družicových snímcích byl po 14:26 světového času registrován oblačný "chochol" srovnávaný s důsledky dopadu komety na Jupiter!?
Skutečnost je zřejmě poněkud střízlivější: z kritického rozboru plyne, že jasnost tělesa mohla být mezi –15 a –20 mag, spíše u dolní meze. Pozorovatelé totiž neuvádějí, že by byli kriticky oslněni a dokázali polohu pohotově zaměřit. To by se jim při jasnosti nad –20 mag nepodařilo. Seismická data jsou sporná, už z toho důvodu, že mechanicky je přece jen velký rozdíl mezi Zemí a Měsícem, na němž se seismické události projevují zcela odchylně. Odborníci souvislost s nějakým impaktem zcela vyloučili. Také družicové snímky pořízené v 8:23, 10:12 a 10:17 neukazují nic zvláště zajímavého. Pokud by pozorovaný mrak byl důsledken impaktu, musel by být pozorovatelný již dříve (z druhé strany byly podobné útvary již nad Grónskem pozorovány). M. Langbroek upozornil na další, podobně jasné bolidy (bolid nad Polskem byl fotografován českou bolidovou sítí), které neskončily impaktem.
 

Už před jedenácti lety bylo Jimu Pisarowiczovi okamžitě jasné, že narazil na něco výjimečného. Ale teprve nyní se dozvěděl, že jeskyně La Cueva de Villa Luz (jeskyně Domu světla), do které se při svých toulkách po jihu Mexika dostal, může změnit náš pohled na původ života a dokonce snad i nabídnout novou naději pro život na Marsu. Nejsilnější důkaz výjimečnosti jeskyně se mu naskytl ihned poté, co v roce 1986 vylezl ven z jejích útrob a na denním světle se mu tričko na těle začalo rozpouštět na malé nitky.
Příští měsíc povede Pisarowicz výpravu šestnácti expertů, vyburcovaných čerstvými důkazy o tom, že jeskyně je vskutku velice výjimečné místo. Sám ale říká: "Když jsem poprvé vkročil do jeskyně, řekl jsme si - páni, tak něco takového jsem jakživ neviděl..."
Zaprvé tam byl zápach sirovodíku – zápach po shnilých vejcích – což není v jeskyních zrovna nejobvyklejší. A pak ty groteskní věci visící všude ze stropů! Vypadaly jako maličké stalaktity – krápníkovité útvary běžné v jiných jeskyních – jenže Pisarowicz zakrátko poznal, čím jsou jiné: "Používal jsem karbidovou lampu, a když jsem jí pohnul kupředu, abych se zblízka lépe podíval, hýbaly se sem a tam podle tepla lampy." Nebyly nijak krásné. Pisarowicz říká, že vypadaly jako hlen visící dolů ze stropu. Spolu s kamarádem je z legrace nazvali "chrcheltity". A třetí podivnost! Odkapávala z nich jakási tekutina, právě ta, jež mu při jeho první návštěvě rozežrala tričko. Proto se Pisarowicz následujícího roku vrátil a tehdy zjistil totožnost tekutiny: byla to vysoce koncentrovaná kyselina sírová.
Před pěti léty se znova vrátil a nasbíral vzorky "chrcheltitů", které poslal kolegovi geologovi z U.S. Geological Survey. K jeho velkému překvapení vykázaly vzorky přítomnost takové formy síry, jaká mohla být produkována jedině biologickým organismem. "Měli jsme podezření, že jsme měli co do činění s živým organismem", říká, "jenže jak by mohlo vůbec něco žít v temné jeskyni plné nezřídka smrtelných dávek sirovodíku?"
Pisarowicz tedy učinil závěr, že bude nejlépe povolat dalšího experta. Kontaktoval paní Louise Hoseovou, geoložku na Westminster College v Missouri. I ona byla "chrcheltity" ohromena, když do jeskyně loni poprvé vstoupila. Byla ovšem také fascinována množstvím ryb v jeskynní říčce – říká, že ještě v životě neviděla v přírodě pohromadě takové množství. Říká: "Ryby v podzemí, to je vzácnost, a takováhle koncentrace je neslýchaná..." Rybky tráví celý svůj život v temnotě jeskyně, ožebračeny o světlo, které normálním rybám zaručuje život. Jak vůbec přežily a čím se živily? Vždyť i vzduch v jeskyni byl tak otrávený, že Pisarowicz musel co chvíli odebírat jeho vzorky a přesvědčovat se, zda je pobyt v jeskyni pro průzkumníky stále ještě bezpečný.
Zaujata tímhle vším odštípla Louise Hoseová několik malých vzorků chrcheltitů a loni v létě je dala prohlédnout dalšímu renomovanému mikrobiologovi na Berkeleyské University of California, který učinil ze všech objevů ten nejpřekvapivější: Že tyto struktury jsou ve skutečnosti složité sítě nesoucí desítky kolonií mikroorganismů. Jsou skutečně živé. V koloniích lze podle Hoseové patrně nalézt velké množství druhů mikroorganismů.
Pisarowicz a Hoseová se na začátku následujícího měsíce do jeskyně vracejí s týmem šestnácti expertů z širokého spektra disciplín. Ačkoli je třeba se ještě mnohé dozvědět, Hoseová už nyní pokládá za naprosto jasné, co se v jeskyni Domu světla odehrává. Síra, jedovatá pro většinu živých tvorů, je pro "chrcheltity" dárcem života. Ony mikroorganismy se jí živí a následně produkují kyslík a odpadní produkty, které odkapávají do říčky a poskytují tak bohatý zdroj stravy rybkám, které zde žijí v tak hojném množství. A tak tam, kde by nikdo život neočekával, je ho ve skutečnosti hojně. Bují v prostředí, které by veškeré jiné tvory nevyhnutelně zahubilo. Pisarowicz a Hoseová mají za to, že jejich objev přináší mocné důsledky pro hledání života na Marsu. "Mars má hojnost síry a ačkoliv jeho povrch je nehostinný pro život, je možné, že tam jsou i jeskyně", říká Hoseová. "Bující život v jeskyni v Mexiku by mohl znamenat, že pokud jsou na Marsu teplé jeskynní říčky, pak téměř jistě tam také bude život." A mnoho vědců má za to, že pod Martovým povrchem je zachycena voda... Pokud tomu tak je, tak možná náš soused není až tak bez života, jak se nám zdá.
 

• Stránky NASA věnované sondě Lunar Prospector najdete na adrese http://lunar.arc.nasa.gov/

Marťanské písky
 
Čtvrtého července krátce po devatenácté hodině našeho času propukli operátoři v kontrolní místnosti NASA Jet Propulsion Laboratory o ohromný smích a potlesk. Na Marsu úspěšně přistála sonda Pathfinder. Během několika následujících týdnů, kdy několikanásobně překročila původně očekávanou životnost, spolu s malým vozítkem Sojourner vyslala několik tisíc snímků povrchu rudé planety (16 tisíc Pathfinder, 550 Sojourner), pořídila chemický rozbor patnácti kamenů ve svém okolí a bedlivě sledovala meteorologické podmínky. Sedmého října se sonda Pathfinder zřejmě definitivně odmlčela. Studium "rudé planety" však nadále – prostřednictvím sondy Mars Global Surveyor, ale i Hubblova kosmického dalekohledu – neustále pokračuje. Začínají se také objevovat první zajímavé výsledky z mise Pathfinder i Mars Global Surveyor.
Proto jsme se také rozhodli pomalu rozšiřovat zvláštní přílohu Instantních astronomických novin – Vítejte na Marsu. Dnes v ní jako "novinku" najdete vědeckofantastický příběh dr. Zdeňka Pokorného Marťanské písky.
 
obsah