Rubriky:
Čtivo: Milan Codr, John Glenn ve vesmíru

Zvláštní příloha:
Dobrý den, sousede (J. Dušek, M. Eliáš, P. Gabzdyl)
Skleněné oči světa (R. Novák)
Vítejte na Marsu (M. Grün, P. Jakeš, Z. Pokorný)
Co oči nevidí (J. Grygar, M. Grün)
Zprávy z kosmonautiky (M. Grün)
Fyzika hvězd (Z. Mikulášek)
 
 
 
 

Po 36 letech znovu do vesmíru
 
Plány NASA na letošní rok obsahují jedno malé překvapení: John Glenn, první americký kosmonaut z legendárního programu Mercury, se znovu vydá do vesmíru! Mělo by se tak stát během desetidenního letu raketoplánu Discovery v říjnu tohoto roku. Spolu s ním poletí japonský lékař-specialista Dr. Chiaki Mukai a španělský astronaut Pedro Duque. Glennovi bude v době letu 77 let, o šestnáct více než dosud nejstaršímu kosmonautovi, ale právě v tom je jádro pudla: vyzkoušet vlivy beztížného stavu na seniorský organismus.
Glenn to sám navrhl vedení NASA počátkem roku 1997 a poté začal spolupracovat s Národním úřadem zdraví USA na přípravě lékařského výzkumu takového letu. Senátor je ve skvělém fyzickém stavu, denně cvičí, běžně sám pilotuje své dvoumotorové letadlo Beechcraft baron a dokonce v něm roku 1996 dosáhl rychlostního rekordu. Posledních několik měsíců Glenn trénuje v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu.
Kladně se k tomu postavil mj. rovněž prezident Clinton. V pátek 16. ledna pak senátora Johna Glenna jmenoval ředitel NASA  D. Goldin členem posádky raketoplánu Discovery se slovy: "Je příslušníkem velké rodiny NASA, americkým  hrdinou a tím  pravým pro tento let do vesmíru."
Zřejmě v souladu se změnou stanoviska NASA k "civilistům" na palubě raketoplánů bylo rozhodnuto zřídit novou skupinu letových specialistů, zaměřených na výuku a vzdělávání "Educator/Mission Specialist". Dvanáct let po havárii Challengeru se tak Amerika vrací k programu Teacher in Space, vyhlášenému R. Reaganem v srpnu 1984. Tehdy byly vybrány Christa   McAuliffeová a Barbara Morganová. Ta letos oslaví své 46. narozeniny, stále učí v Indianském městečku McCall a nyní byla vybrána jako kandidátka č. 1 – novinářům se představila v Houstonském  Johnsonově kosmickém středisku v pondělí 20. ledna večer našeho času.
John Herschel Glenn se narodil 18. července 1921 v Cambridge, stát Ohio a v roce 1942 se jako kadet námořního letectva stal vojákem z povolání. Roku 1944 se jako pilot zúčastnil bojů o Marshallovy ostrovy, po válce létal nad severní Čínou, v letech 1949-51 byl učitelem létání a roku 1953 pilotem 25. stíhací letky v Koreji, kde mj. sestřelil tři sovětské migy. Poté pracoval jako letecký projektant, v červenci 1957 uskutečnil první transkontinentální let nadzvukovou rychlostí z Los Angeles do New Yorku bez mezipřistání. V letech 1959-1964 působil v 1. americkém oddílu kosmonautů. Jak známo, byl prvním Američanem na oběžné dráze (20. února 1962 startoval v kabině Mercury 6 - Friendship 7, 4 hodiny 56 minut ve vesmíru).
Roku 1964 byl povýšen na plukovníka, poté opustil NASA a odešel do civilu. Byl ve své době populárnější než americký president a to ho vedlo k tomu, aby usiloval o senátorské křeslo za stát Ohio. V době první volební kampaně utrpěl úraz pádem ve vaně, avšak při další příležitosti v listopadu 1974 hravě zvítězil. Od té doby byl nepřetržitě senátorem za demokratickou stranu, avšak v listopadu 1997 již nekandidoval a funkční období mu končí koncem ledna tohoto roku.
Jen na okraj: ještě starším "kosmonautem" by mohla být lebka dinosaura Coelophysis, žijícího před 214 miliony let na území dnešního Nového Mexika. Její start na palubě raketoplánu Endeavour (22. ledna) nabízí bývalý kosmonaut Jay Apt, nyní ředitel Carnegie Museum of Natural History v Pittsburghu. Kosmický výlet tohoto muzeálního exponátu nemá sice vědecký význam, avšak měl by být symbolem spojení dávné historie života na Zemi a jeho budoucnosti.
 

• Viz též dnešní Čtivo: Milan Codr, John Glenn ve vesmíru

Program Mercury  Kosmická loď Mercury umožňovala let jednoho kosmonauta na nízké oběžné dráze po dobu pěti hodin (po úpravách až jeden den). Měla konický tvar – maximální průměr 1,8 metru, délku 2,7 metru – a na zádi tepelný štít s brzdícími raketami. Kosmonaut byl celou dobu ve skafandru s kyslíkovou atmosférou. Start z kosmodromu Cape Canaveral, na balistickou dráhu raketou Redstone, na oběžnou dráhu raketou Atlas.

Skupinový portrét astronautů programu Mercury. V první řadě (zleva doprava): Walter M. Schirra, Donald K. Slayton, John H. Glenn, M. Scott Carpenter. Druhá řada (zleva doprava): Alan B. Shepard, Virgil I. Grissom, I. Gordon Cooper. D. K. Slayton nakonec v rámci tohoto programu nestartoval. Do vesmíru se vydal až při společném rusko-americkém letu Sojuz-Apollo roku 1975. (Foto NASA)

Freedom 7: 5. 5. 1961, A. B. Shepard  První americký balistický let. V beztížném stavu pouze pět minut, zkušebně zapáleny brzdící rakety. Přistání v Atlantiku u Bahamských ostrovů. A. B. Shepard se o deset let později stal velitelem Apolla 14.

Liberty Bell 7: 21. 7. 1961, V. I. Grisson  Druhý balistický let. Po dopadu do Atlantického oceánu se nedopatřením odpálil vstupní kryt a kabina se potopila. Kosmonaut byl zachráněn vrtulníkem. Grisson letěl do vesmíru podruhé na palubě Gemini 3. Zemřel při nehodě 27. ledna 1961 na startovací rampě v Apollu 1.

Friendship 7: 20. 2. 1962, J. H. Glenn  První americký orbitální let. Pozorování prachových částeček kolem lodi ("světlušky"); drobné závady závady v automatickém stabilizačním zařízení. Pro chybný signál o uvolnění tepelného krytu nebyly odděleny vyhořelé brzdící rakety. Kabina přistála s odchylkou osmdesát kilometrů v cílové oblasti 350 km od ostrova San Juan a byla vylovena čekající lodí.

Aurora 7: 24. 5. 1962, M. S. Carpenter  Druhý americký orbitální let. Pro závadu v automatickém řídícím systému při třetím oběhu musel kosmonaut ručně stabilizovat loď a zapálil brzdící rakety. Přistál v Atlantiku s odchylkou 465 km od středu cílové oblastu, byl vyloven vrtulníkem až za tři hodiny. "Závidím Johnovi. Kdybych byl senátorem a měl podobnou náturu, udělal bych stejnou věc, jako on", řekl Carpenter o chystaném Glennově startu. On sám opustil kosmický program roku 1967. Poté se zabýval prací na vojenských podmořských stanicích a nakonec se začal věnovat soukromému podnikání.

Sigma 7: 3. 10. 1962, W. M. Schirra  Třetí let. Přestože byl delší než M. S. Carpentera, proběhl bez závad. Automaticky řízené přistání 475 km od ostrova Midway v Pacifiku. Třetí americký astronaut se vydal do vesmíru ještě jednou, v rámci projektu Gemini. Nyní je leteckým konzultantem.

Faith 7: 15. 5. 1963, L. G. Cooper  Závěrečný let programu. Během letu pozorování světelného szdroje, který se oddělil od kabiny. Na 19. oběhu zjištěna závada v automatice, proto kosmonaut řídil ručně sestup atmosférou a přistál necelých 6 km od hlídkující lodi u ostrova Midway. "Myslím si, že je to dobrý obchod (pro Glenna)", řekl redaktorům ABC News L. G. Cooper. V současnosti je výkonným ředitelem Galaxy Group, Inc. zabývající se opravami letadel.

Srovnáním detailních číselných modelů s pozorovanými slunečními oscilacemi, které v minulém roce provedli David B. Guenther (Saint Mary's University) a Pierre Demarque (Yale University), bylo mírně upraveno stáří naší mateřské hvězdy na 4,5 miliardy let s chybou 0,1 miliardy let. Jak je uvedeno v srpnovém čísle časopisu Astrophysical Journal, tento výsledek skvěle koresponduje s věkem nejstarších známých meteoritů. Astronomové použili měření ze sítě Global Oscillation Network Group, kterou představuje série pozemských slunečních dalekohledů, jež nepřetržie minitorují variace Slunce. Tyto variace nepřímo souvisí s fyzikálními podmínkami v nitru naší nejbližší hvězdy.