Rubriky:
Čtivo: A. Stifter, Zatmění Slunce 8. července 1842
Zvláštní příloha:
Za úplným zatměním Slunce
Žeň objevů 1995 a 1996 (J. Grygar)
Dobrý den, sousede (J. Dušek, M. Eliáš, P. Gabzdyl)
Skleněné oči světa (R. Novák)
Vítejte na Marsu (M. Grün, P. Jakeš, Z. Pokorný)
Co oči nevidí (J. Grygar, M. Grün)
Zprávy z kosmonautiky (M. Grün)
Fyzika hvězd (Z. Mikulášek)
První
dojmy (pátek 27. 2. 12:30)
Nemá smysl připomínat, že včera (tj. čtvrtek 26. října) proběhlo na
západní polokouli úplné zatmění Slunce. Situace, jak se dalo předpokládat,
byla dramatická. Drtivá většina serverů, na kterých probíhalo přímý přenos
úkazu, byla beznadějně zahlcena (během několika hodiny milion přístupů
i více). A tak, když jste jednou vypadli "z napajedla", už jste se nedokázali
vrátit. Něco podobného se stalo i nám poté, co se zhroutil jeden z počítačů.
Aby toho nebylo málo, v kritický okamžik kolem 19. hodiny našeho času vypadlo
laserové spojení mezi brněnskou hvězdárnou a zbytkem světa. Takže my (tj.
redakce) jsme neviděli vůbec nic. Závěrečná tečka v podobě druhého výpadku
sítě v okamžiku, kdy jsme aktualizovali Noviny, pak již nikoho nepřekvapila.
Mezi 21. hodinou večerní a 2. hodinou ranní jste se proto marně snažili
podívat se na IAN. Za to se samozřejmě všem omlouváme.
Tolik tedy k průběhu posledních hodin. Zatmění je již za námi, ale
právě v těchto chvílích se na Internetu pozvolna objevují první pěkné snímky.
Nejdříve ze všeho vás ale bude určitě zajímat osud úpické expedice. Zde
je e-mail:
Ahoj Jirko
bohuzel do hotelu po zatmeni jsme se vratili az okolo devate hodiny
mistniho casu, tudiz bylo pozde volat. Nyni je pul jedenacte a vsichni
jsme strasne stastni. Nebudu vas dlouho napinat. Zatmeni jsme videli, bylo
naprosto skvele.
Rano jsme prijeli na misii Don Bosco po osme hodine. Vse se doladilo,
jen pocasi zacalo byt proti nam. Byla souvisla deka. Postupem casu se sice
obcas objevily diry, ale bylo to k zblazneni. V mistech, kde melo byt zatmeni,
bylo stale plno oblacnosti. Zhruba pul hodiny pred prvnim kontaktem se
obloha jako mavnutim proutku vycistila a objevila se krasna modra obloha,
na niz bylo Slunicko a zatim neviditelny Mesic. Pocasi pak uz vydrzelo.
Zatmeni bylo naprosto 
super,
atmosfera nadherna. Rano pujdeme vyvolavat jeden film z 500 mm objektivu.
Pokud vse pujde dobre posleme nekdy odpoledne scanovanou fotku.
Nakonec na misii bylo mraky lidi. Krome nas, Slovaku a Indu dorazilo
jeste nekolik autobusu japonskych turistu, vyprava Mexikancu, Brazilci,
Nemci. Proste uzasna atmosfera. Byl se na nas podivat take guverner statu
Zulia a rektor Univerzity of Zulia a mnoho dalsich potentatu. Samozrejme
mnoho novinaru. Mame fotku nas s Mertzem v novinach.
Nu coz mejte se krasne jdeme spolu s Janet a prateli oslavovat.
Zdravi Eva, Lada, Marcel a Tomas
Tolik
úpická expedice. Dle zpráv bylo jasno téměř všude podél trasy úplného stínu.
Hvězdáři, ale i náhodní pozorovatelé tak mohli místy až na tři minuty spatřit
nádhernou zářivou koronu -- horkou atmosféru Slunce, která je takto viditelná
jen a pouze během krátkých slunečních zatměních. Jeden takový snímek, pořízený
během satelitního přenosu televizní společnosti NBC přikládáme na zkázku.
Úspěšné astronomické výpravy nyní prožívají skutečnou euforii. Na pořádné
výsledky si však budeme muset přinejmenším několik týdnů, ale spíše měsíců
počkat. Kromě nich se můžete již brzo těšit na exkluzivní rozhovor se členy
úpické výpravy, který nám po svém návratu slíbili, a také cestopis, kde
si budete moci přečíst líčení jejich putování po Venezuele nejen za černým
Sluncem.
Za redakci se až do pondělí loučí Jiří Dušek
 Sluneční
zatmění v netradičním podání
Tento komponovaný obrázek, který sestavila NASA, vznikl složením dvojice snímků pořízených na Zemi a v kosmickém prostoru. Oranžovou fotografii přinesl včera Extreme Ultraviolet Imaging Telescope na sondě SOHO. Černobílý snímek, který jí obklopuje, byl zhotoven prostřednictvím pozemského dalekohledu umístěného na ostrově Aruba v Karibském moři. Tyto komponované obrázky jsou hezké nejen napohled, ale umožňují komplexně studovat dění na povrchu Slunce. Kliknutím ziskate snímek v plném rozlišení.  Tento
snímek jste určitě poznali. Není na něm Slunce, nýbrž Země. Pořídila jej
geostacionární družece GEOS-8 právě v okamžiku, kdy nad Karibským mořem
probíhalo úplné zatmění. Když se na něj podíváte pozorněji, můžete si na
něm (mírně doprava nahoru od středu) všimnout zřetelné temné skvrny. Ano,
je to měsíční stín dopadající na Zemi. Kliknutím získáte obrázek v plném
rozlišení, kliknutím sem, se můžete podívat
na celou animaci (formát mov, 540 kB, zdroj ABC News). |
V
pondělí 16. února naši přátelé nastoupili do letadla a po mezipřistání
v Amsterdamu se v úterý ocitli v hlavním městě Venezuely Caracasu. První
noc strávili na české ambasádě, která se o ně od té doby velmi pečlivě
stará, a pak se přesunuli do Maracaiba na severu země. Zde je na celnici
čekalo přístrojové vybavení. Pomocí českých i slovenských přistěhovalců,
stejně jako místní univerzity, vyzvedli zavazadla (tj. dalekohledy), přepravili
je na pozorovací stanoviště a začali se aklimatizovat na zdejší vysoké
teploty (koupání, výlety, ale též tisková konference, ustavení dalekohledů
apod.).
Don
Bosco. Do Slunce se Měsíc začne na pravé straně "zakusovat" o půl šesté
našeho času. Okamžik "Ó", za kterým hvězdáři cestovali několik
tisíc kilometrů, nastane v 19:04. Za dvě minuty a padesát sekund bude po
všem. Na pravé straně se objeví zářící kousek slunečního disku, který se
bude rychle zvětšovat. O půl deváté tmavý disk na levé straně Slunce definitivně
zmizí a vše se vrátí do původních kolejí.
 Karibské
moře
Na animovaném obrázku vidíte průlet plného měsíčního stínu Karibským mořem. Jednotlivé časy, kdy nastává úplné zatmění Slunce, jsou uvedeny v místním čase. Pro převod na středoevropský čas je pro nutné přičíst pět hodin. (Mapka ABCNews.) |
Měsíční stín se poprvé dotkne Země v 15:47 minut světového času
jižně od rovníku v Tichém oceánu, asi tři tisíce kilometrů jihovýchodně
od Havajských ostrovů. Za tři hodiny a dvacet tři minut tak, jak se bude
kolem Země pohybovat Měsíc, stín uletí cestu dlouhou téměř jeden a půl
tisíce kilometrů, aby naši planetu opustil v 19 hodin 10 minut v Atlantickém
oceánu, přibližně tisíc kilometrů západně od Maroka. (Všechny následující
časové údaje jsou ve světovém čase.)
Na začátku své cesty, na rozhraní světla a stínu, byste mohli úplné
zatmění, kdy zmizí celý disk, spatřit po dobu jedné a půl minuty. První
hodinu a půl však měsíční stín stráví "na moři", pevniny se poprvé dotkne
až po přechodu rovníku (16:56), kdy přeletí nad některými ostrovy Galapág.
Maximální zákryt se v těchto místech odehraje krátce před polednem. Naše
mateřská hvězda bude asi sedmdesát stupňů nad obzorem. Žádný z ostrovů
však neleží přímo ve středu pásu tzv. totality, proto se zdejší obyvatelé
mohou těšit na úplné zatmění v délce od jedné sekundy po čtyři minuty.
Jakmile opustí souostroví Galapág, nabere stín severovýchodní směr.
Šest set kilometrů od pobřeží Kolumbie dosáhne úplné zatmění maximální
délky čtyři minuty a osm sekund. Šířka pásu, ve kterém k němu dojde, bude
150 kilometrů a stín poletí po povrchu rychlostí šest set metrů za sekundu.
O patnáct minut později (17:43) dosáhne Jižní Ameriku, na hranicích
Panamy a Kolumbie. Pak přeletí Andy a vstoupí do 
Venezuely.
Ačkoli veliké město Maraciabo, poblíž kterého se nachází i úpická expedice,
leží padesát kilometrů jižně od středu totality, jeho obyvatelé spatří
úplné zatmění o délce tři minuty. K zákrytu Slunce dojde kolem druhé hodiny
odpolední.
Měsíční stín opustí Venezuelu přes poloostrov Peninsula de Paraguaná
a navštíví Karibské moře s množstvím malých ostrůvků. Střed pásu prochází
mezi Arubou a Curacaem, zde se tudíž objeví "černé Slunce" na více než
tři a půl minuty. Oba členové Nizozemských Antil jsou vzhledem k meteorologickým
podmínkám skutečně velmi dobrá pozorovací stanoviště. Blízký ostrov Bonaire
však přijde zkrátka, leží již mimo 143 kilometrů širokou totalitu, i když
jeho severozápadní pobřeží na několik sekund zákryt uvidí. Cesta měsíčního
stínu poté prochází přes Závětrné ostrovy Montserrat a Guadeloupe. Zde
se bude pohybovat rychlostí devět set metrů za sekundu a jeho šířka se
zmenší na 136 kilometrů. Odpolední Slunce bude asi padesát stupňů nad obzorem.
Jakmile stín opustí Karibské moře, vyrazí přes Atlantik směrem k Africe.
Na cestě už žádnou další pevninu nenajde, bude se neustále zmenšovat, rychlost
jeho letu po zemském povrchu poroste a délka úplného zatmění se tudíž rychle
zkrátí. Stín opustí zemský povrch v 19 hodin 10 minut světového času.
| Jak bezpečně sledovat částečné zatmění?
-- jd --
|
Nikdy,
ale skutečně nikdy se na Slunce nedívejte přímo ať již s dalekohledem,
či bez, nebo přes hledáčky fotoaparátu či videokamer. I krátký pohled na
zářící sluneční disk může vést k trvalé ztrátě zraku! Jedině během krátkého
okamžiku úplného zatmění je pohled bezpečný, i když i během něj je často
vhodné použít slabý filtr.
Nejlepší
a nejbezpečnější je použít projekce, například dírkovou komoru. Ve tvrdém
papíru udělejte malou dírku a na jiný bílý papír ve vzdálenosti několik
desítek centimetrů můžete promítnout obraz Slunce. Takové uspořádání je
možné udělat i třeba v papírové krabici apod. Stejně můžete promítnout
obraz Slunce pomocí triedru či jiného dalekohledu. Dalekohled připevněte
na stativ či podložte knihami, namiřte na Slunce a zakryjte jeden objektiv.
Vezměte si čistý papír a přidržte ho za okulárem. Na papíru se objeví bílé
kolečko -- obraz Slunce. Jestliže nebudou jeho okraje ostré, zkuste papír
přiblížit či oddálit a také můžete triedr zaostřit. V této sestavě může
celý průběh zatmění sledovat velký počet pozorovatelů.