49. číslo, pátek 3. dubna 1998 11.30
 

 

Obsah zpráv:
Merlin s Hubblem nám ukázali Býčí oko
Hejno gravitačních čoček
Souhvězdí Iridium se opět rozrostlo
Minnie se vydala mezi hvězdy
JENAM 98

Rubriky:
Názory: Z. Pokorný, Hudební hádanka
Čtivo: Z. Mikulášek, Horoskop vzpomínek
Pozorování: 15. týden na obloze (6. - 12. dubna 1998)

Zvláštní příloha:
Za úplným zatměním Slunce
Žeň objevů 1995, 1996, 1997 (J. Grygar)
Dobrý den, sousede (J. Dušek, M. Eliáš, P. Gabzdyl)
Skleněné oči světa (R. Novák)
Vítejte na Marsu (M. Grün, P. Jakeš, Z. Pokorný)
Co oči nevidí (J. Grygar, M. Grün)
Zprávy z kosmonautiky (M. Grün)
Fyzika hvězd (Z. Mikulášek)
 
 
 

Omlouváme se všem čtenářům za zpoždění s tímto vydáním Instantních astronomických novin způsobené fatálními problémy s naším internetovým připojením.

 

 
Byci okoMerlin s Hubblem nám ukázali Býčí oko
 
Tým britských vědců nalezl pomocí sítě radioteleskopů MERLIN v Anglii, Very Large Array v Novém Mexiku a Hubblova kosmického dalekohledu první kompletní "Einsteinův prstenec" (označený jako radiový zdroj 1938+666) -- efekt vyplývající z obecné teorie relativity zformulované Albertem Einsteinem před více než šedesáti roky.
Tento jev vzniká zakřivením paprsků elektromagnetického záření vzdáleného objektu v gravitačním poli hmotné galaxie, která se nachází mezi námi a zobrazeným objektem. Tzv. Einsteinův prstenec se ale vytváří pouze při vzácné konstelaci, kdy se Země, "čočkující galaxie" a objekt nachází na jedné přímce. V ostatních případech pozorujeme několik obrazů vzdáleného objektu, které mohou být různě deformovány, zvětšeny apod.
 

Diagram naznačuje, jak dochází ke gravitačnímu čočkování. Číslem 1 je označen vzdálený objekt, který vysílá směrem k nám elektromagnetické záření. Jeho dráha se v gravitačním poli hmotné galaxie 2 zakřivý a pak dosáhně Země (3). My tudíž sledujeme obraz vzdáleného objektu 4. Ten má podobu prstenu pouze tehdy, když čočkující galaxie leží přesně na spojnici objekt-Země. V jiném případě, kdy galaxie leží poněkud mimo spojnici, vzniká velmi komplikovaný, vícenásobný obraz. 
 
Úhlový průměr "Býčího oka" je neobyčejně malý -- pouze jednu úhlovou vteřinu. Pod stejným úhlem byste viděli korunovou minci ze vzdálenosti více než čtyři kilometry. Spatřit něco tak titěrného ze Země obklopené neklidnou atmosférou je přitom prakticky nemožné.
Britský tým prsten nalezl pomocí sítě šesti radioteleskopů MERLIN, která má průměr asi dvě stě kilometrů. Provozuje jí Jodrell Bank Observatory spadající pod University of Manchester. Na přiloženém radiovém snímku je ale pouze část "Býčího oka". Rádiové záření, přicházející od zobrazené galaxie, je totiž velmi slabé a hlavně jeho zdroj není v přesném zákrytu s čočkující galaxií.
 
Byci oko v radiovem a infracervenem oboru Býčí oko v infračerveném i radiovém oboru elektromagnetického spektra. V horní části levého snímku, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled v infračervené části spektra kamerou NICMOS,  je zachycen objekt 1938+666, jehož obraz je díky hmotné galaxii ležící mezi Zemí a 1938+666 zobrazen jako světlý tzv. Einsteinův prsten. Čočkující galaxie je světlou skvrnou uprostřed prstenu.  
Ve spodní části je barevně vyveden radiový obraz galaxie 1938+666. Neúplný prsten svědčí o tom, že radiový zdroj není v přesném zákrytu s čočkující galaxií. Ona samotná není v tomto oboru vidět a proto na snímku chybí. Oba obrázky -- spojené do jednoho -- si můžete prohlédnout na vpravo přiložené černobílé kompozici.  
Foto STSCI a University of Manchester.
 
S maximálním množstvím detailů zachytil objekt teprve Hubblův kosmický dalekohled. Snímek byl pořízen v blízké infračervené (asi 1,6 mikrometru) oblasti spektra kamerou NICMOS. Toto záření vzniká ve větší části galaxie -- některé přímo v oblastech přesně v zákrytu s čočkující galaxií -- a tak vytváří prstenec.
Do dnešní doby je známo jen několik desítek gravitačních čoček. Tyto vzácné objekty umožňují odhadovat hmotnosti a velikosti vzdálených galaxií (včetně tzv. temné hmoty), a také Hubblovy konstanty. Mimo to jsou jedním z důkazů správnosti obecné teorie relativity.
 
-- jd --
(Foto STSCI a University of Manchester)
obsah
 
 
Hejno gravitačních čoček 
 
Na přiloženém černobílém snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je bohatá kupa galaxií označená Abell 2218. Její hmotné členky fungují jako gravitační čočky -- vzdálené objekty zobrazené jako krátké oblouky najdete po celém snímku. Jejich celkový počet je asi sto padesát.  
Vzdálenost takto zobrazených galaxií je asi pětkrát až desetkrát větší než kupa Abell 2218. Jejich světlo se na cestu vydalo v době, kdy byl věk vesmíru asi čtvrtinový v porovnání s dnešním. Foto W.Couch (University of New South Wales), R. Ellis (Cambridge University) a NASA. 
 
Kupa Abell 2218 cockujici vzdalene galaxie
 
obsah
 
 
Model druzice IridiumSouhvězdí Iridium se opět rozrostlo
 
V neděli se na vojenské základně Wandenberg v Kalifornii ukutečnil již devátý úspěšný start v rámci projektu Iridium firmy Motorola. Dva dny předtím vynesl čínský nosič Dlouhý pochod další dva satelity této rozsáhlé sítě. Celkem bylo na oběžnou dráhu uvedeno sedm "iridiových družic" a jejich soustava je nyní kompletní z osmdesáti procent.
Družice Iridium umožní globální komunikaci prostřednictvím mobilních telefonů. Jak jsme vás informovali v minulém čísle Instantních astronomických novim, stali se však vážnou hrozbou pro radioastronomy a díky anténám také způsobují velmi jasné záblesky pozorované na Zemi.
 
-- jd --
obsah
 
 
 
Minnie se vydala mezi hvězdy
 
Čtrnáctého března zemřela ve věku 41 let Minnie -- poslední ze šimpanzů trénovaných v šedesátých létech pro americký projekt Mercury. Byla jedinou samičkou "zvířecího oddílu astronautů" a nikdy do vesmíru neletěla.
První, kdo navštívil kosmický prostor, byl opičák Ham, který přežil patnáctiminutový balistický let a stal se tak "předskokanem" A. B. Shepardovi. Krátce před únorovým letem Johna Glena roku 1962 pak šimpanz Enos zvládl dva oblety kolem Země.
Poté, co oddíl prvních zvířecích kosmonautů ztratil svůj smysl, byla Minnie převelena na Holomanovu leteckou základnu, kde se stala matkou celkem devíti potomků a založila zde malou šimpanzí kolonii. Její děti byly využívány pro lékařský výzkum, především pak při hledání vakcíny na žloutenku typu B a AIDS. Minnie bude pochována vedle svého kolegy Hama v Kosmickém centru v Alamogordo.
 
 -- jd --
obsah
 
 
JENAM 98
7. evropská a 65. národní astronomická konference (Praha, 8. -- 13. září 1998)
 
Evropská astronomická apolečnost (EAS) a Česká astronomická společnost (ČAS) pořádají v budově stavební fakulty ČVUT v Praze-Dejvicích společnou konferenci JENAM 98 (Joint European & National Astronomical Meeting). Na programu konference budou plenární přednášky předních evropských astronomů, dále příspěvky přednesené v souběžně probíhajících sekcích, resp. na vývěskách, a konečně panelové diskuse. Součástí bude též jednodenní pracovní zasedání věnované přípravám pozorování úplného zatmění Slunce v srpnu 1999 a plenární schůze ČAS.
 
Přednášky na pozvání Vědeckého organizačního výboru přednesou:
 
F. Mirabel, Nadsvětelné zdroje v Galaxii
I. Novikov, Staré a nové obzory fyziky a astrofyziky černých děr
M. Perryman, Milivteřinová astronomie; některé vědecké výsledky dručice HIPPARCOS
F. J. Pijpers, Sluneční seismologie a nové výsledky ze SOHO
F. Praderie, Evropská věda: vyhlídky pro příští století
Sir M. Rees, Vzplanutí záření gama
J. Schneider, Za nově objevenými planetárními soustavami
M. Šidlichovský, Dynamika pásu planetek a chaos
J. Trumpler, Rentgenová astrofyzika
 
Paralelní sekce budou věnovány následujícím tématickým okruhům (v závorce jsou uvedeni čeští koordinátoři sekcí):
 
Sluneční fyzika (P. Heinzel, Ondřejov)
Malá tělesa sluneční soustavy (J. Borovička, Ondřejov)
Extrasolární planety (M. Wolf, Praha)
Astrofyzika interagujících dvojhvězd (J. Kubát, Onřejov)
Dynamické studie hvězdokup a galaxií (J. Palouš, Praha)
Astrofyzika vysokých a velmi vysokých energií (R. Hudec, Onřejov)
Relativistická astrofyzika a kosmologie (J. Bičák, Praha)
 
Panelové diskuze se soustředí na tři okruhy otázek:
 
Přístroje a velmi nákladné projekty (F. Farník, Ondřejov) 
Mladí astronomové, pracovní příležitosti, vyučování astronomie (V. Karas, Praha)
Historie astronomie (M. Šolc, Praha)
 
Další důležité informace najdete na adresách
 
sunkl.asu.cas.cz/jenam98 či astro.mff.cuni.cz/jenam98.
obsah
Instantní astronomické noviny vycházejí, pokud nám to naše linka dovolí, každé pondělí a čtvrtek do 18. hodiny. V případě nutnosti i častěji. Archivujeme vždy posledních deset čísel. Redakce: Jiří Dušek (jd, dj), Rudolf Novák (rkn), Zdeněk Pokorný (zp), Jiří Grygar (jg), Marcel Grün (mg), Tomáš Gráf (tg) a Pavel Gabzdyl (pg). Vzkaz redakci můžete zaslat na tuto adresu ibt@sci.muni.cz.